"One day I'll fly away
Leave all this to yesterday
Why live life from dream to dream
And dread the day when dreaming ends."
Nějak mi nedochází, co se to kolem mě děje. Má Samantha /tato přezdívka má jisté spojení se Sexem ve Městě, jen pro upřesnění/ se zamilovala. Do někoho, kdo asi neví, co chce. No, možná to ví...ale nemá koule na to se za to postavit a bojovat o to...o ní...a má drahá Sam je teď nešťastná, protože věřila, že je to On. Tajně s ní doufám, že je to On. Veřím, že koule brzy najde a situaci vyřeší.
Má Přítelkyně má neustálý stres a nekončící depku. Má to více faktorů. Třeba škola. Dala se na studium bakaláře a jaksi je ve stresu, protože je to dálkově a při práci to sotva stíhá. Nebo práce. Jejich kolektiv je hvěznej. Skoro na nikoho se nemůže spolehnou. Skoro všechny jsou pomlouvačný slepice. Je to jednoduše takový krásný slepičinec. Pak je tady taky to, že nemá chlapa a její váha taky není podle jejích představ. No...s chlapama nevím, sama nevím jak je možné, že můj Princ se mnou stále ještě je. Ale co váhy se týče, mám jen jednu radu...pro Vás všechny, co jen věčně fňukáte a nic pro to neděláte /kdysi jsem bývala taky taková, fňukala jsem, že kynu a kynu a k tomu kousala do burgera/
Má Drahá je také nešťastná. Nemá chlapa.
Sakra čím to jen je, že mám kolem sebe tak skvělé baby, chytré, hodné, úžasné a prostě jedinečné a nemají chlapa. Ne, nejde o to, že by byly ošklivé /ani o jedné to říci nemohu/, namyšlené /spíše naopak/, mající vysoké nároky /neřekla bych/. A pardon o váhu taky nejde, vzhledem k tomu, že každému se líbí něco jiného a jak jsem tuhle psala Viv, pokud někdo někoho miluje, tak vzhled, váha a v podstatě i koníčky jsou druhotnou záležitostí. Klidně můžete mít sexy hvězdu, ale když bude hloupá, omezená a rozhovory na bodě mrazu, tak to padne dřív než se nadějete. Faktem je, že můj Princ nevypadá ani zdaleka, tak jak jsem si kdysi sama představovala. Mám slabost pro tmavovlasý typy a on je jaksi blond:) nebyla jsem sportovně založená a on miluje jakýkoli pohyb, díky němu ho miluju taky /až na běh/, miluju knihy a hudbu - on má hudbu rád a knihu občas i přečte:) Ale není hloupý - naopak, také je ochranitelský - pro mě je pocit bezpečí důležitý a hlavně mi dává najevo, že jsem krásná v jakékoli velikosti /pár jich se mnou zažil/, v šatech nebo v teplákách, s obličejem nebo bez. A to si myslím, že je ten problém. Najít chlapa, pro kterého jim nebude líto otevřít srdce, protože už párkrát byly zklamané. Znám to, vím jak zklamání bolí. Ale já jsem jiná. Mám malou nohu. A jsem odchovaná na princeznách. Popelčino prokletí je znát.
Pokud se tento článek někdy dostane před oči chlapa, není úmyslem útočit /Bestií v ženském rodě je až do prdele. Pardon./, ale ukázat, že i když je slečna "nedostupná" a možná i působí namyšleně, tak to tak vždycky být nemusí. Není sranda jít s kůží na trh, neříkejte, že to neznáte, že jste nezažili ublížení od baby nebo jste někomu sami neublížili. I ta nejvíc namyšleně působící slečna může být naprosto úžasná bytost, co má "namyšlenost" jen jako štít, aby ji znova nikdo neublížil.
Každý prostě neumí dávat srdce na světlo světa, tak jako se dávají akcie na Wallstreet. Někdo se může zklamat 100x a dále věří, někoho to zlomí už poprvé. A je jedno jestli je to baba nebo chlap, pořád je to lidská bytost, schopná lásky a proto je taky potřeba k ní tak přistupovat. Našlapovat po špičkách, trpělivě a dokazovat, že je to skutečné a upřímné.
