I don't like food

nadpis článku není ani z poloviny pravdivý - naopak miluji jídlo ...
 
Bohužel od úterý mi jaksi vadí ... soboty mívám "prasečí" - to jsou ty dny, kdy můžu sežrat na co mám chuť - v rámci možností ... Po úterý nemám pocit, že si to mohu dovolit.
 
Stala se taková věc, přibližně 3 roky makam na své postavě - z toho půl roku jedu jako šílená trénink s trenérkou a ... a výsledek nikde ... buďme realisti /ať si nekřivdíme/ - bříško skoro nemám a to co z něj občasně vyčnívá jsou svaly, prdel se mi zpevnila a i stehna jsou na tom lépe, v obličeji je to vidět, na šatech je to vidět /nikdy bych si nemyslela, že na sebe natáhnu šaty velikosti 32-34/, tak proš sakra mám tak macatý ruce a nechutný lýtka?!
 
Miluju šaty, baleríny, odhalená ramena, ale díky svým PP /problémovým partiím/ se s nimi za chvíli budu muset rozloučit... Nechci si věčně stěžovat, protože to jak teď vypadám mám vydřené a je tam i spousta odpírání, ale jak dlouho tohle bude ještě trvat, než budu mít pěkné nohy a ruce. A co hůř, nemůžu si v reálném světě postěžovat - nikdo totiž nechápe, jak z toho můžu být nešťasná, protože jsem přeci "krásně štíhlá", vždyť nemám žádné břicho /jako by to byl ukazatel štíhlosti/.

0 komentářů:

Okomentovat